Josef Nývlt

Josef Nývlt (* 1886 Police nad Metují, † 1944 asi Kralupy nad Vltavou) se vyučil a pracoval u knihkupce Josefa Jirmana v Praze na Žižkově (1902–1904 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu), další odbornou praxi absolvoval v Paříži. 1908 koupil v dražbě kralupské knihkupectví Bohdana Bittmanna (zal. 1905) a získal koncesi na své jméno. 1925 se podílel na založení vydavatelského družstva českých knihkupců Osvěta a tr. rozšířil své knihkupectví (užíval pro ně též označení „podřipské") a příležitostné komisionářství (houbařské příručky Jana Bezděka, regionální tisky aj.) o nakladatelství, které uzavřel 1930. Po otcově smrti knihkupectví převzal a pod svým jménem vedl jeho syn Jaroslav Nývlt (*1910 Kralupy nad Vltavou).

Vyšlo cca 20 titulů. – 1925 Nývlt zakoupil a postupně rozprodával (i jako obálková vydání) sklad pražského nakladatele Miroslava Látha včetně produkce Josefa Jirmana, převážně překlady z francouzštiny. Zaměřiv se na beletrii pro mládež, doplnil v převzatém nákladu dalšími tituly jen cyklus Paula d'Ivoi Dobrodružné cesty (1925–1929). Z původní tvorby vydal první letecké příběhy T. A. Pánka a v edici Vesna (1927–1930) dívčí romány Blanky Blanické a J. B. Hellera. Nepočetnou produkci doplnily literární příručky Jana Bartoše Bělčického. – Kmenovým ilustrátorem Nývltovy beletrie byl Václav Čutta.