Václav Naňka

Nakladatelství dobrodružné četby a knížek pro děti v Praze; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1929–1948

Václav Naňka starší (* 1866 ?, † 1946 ?) se vyučil knihkupcem u Eduarda Valečky, pak pracoval v expedici firmy J. Otto. K odchodu jej přiměly až změny, které v podniku nastaly po smrti Jana Otty. 1918 založil vlastní knihkupectví, 1919 krátce expedoval knihy nakladatelství Aventinum, později knihy cestovatele a nakladatele A. V. Nováka z Černošic. 1934 převzal firmu jeho syn Václav Naňka mladší (* 1906 Praha, † 1979 ?). Vyučil se v knihkupectví katolických vydavatelských podniků U Zlatého klasu (1920–1922 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu), pak pracoval jako účetní u firmy B. Kočí, od 1925 v otcově knihkupectví v Praze na Perštýně. Dcera Václava Naňka staršího Marie se provdala za knihtiskaře Vojtěcha Šmída a po jeho smrti (byl popraven za německé okupace) se stala majitelkou tiskárny.

Vyšlo cca 30 titulů. – S výjimkou prvé vydané knihy (cestopisné úvahy hudebního a výtvarného kritika Karla Hanfa) inicioval nakladatelské počiny firmy zřejmě Václav Naňka mladší. 1930–1931 navázal třemi překlady z angličtiny (G. R. Browne, Joseph Smith Fletcher, Edgar Wallace) na edici detektivek, kterou vydával jeho starší bratr Jan Naňka, s nímž se podílel též na prodeji celé řady. Okolo 1932 vydal několik trampských písniček a 1933 knihu Karla Weinfurtera Tajné společnosti okultní, mystické a náboženské. V nakladatelství pak pokračoval teprve od počátku německé okupace (příhody z cyklu Káji Maříka od Felixe Háje, vl. jm. Marie Wagnerové-Černé, s ilustracemi Mariquity (vl. jm. Myroslava Hryhorijiva). Po válce se soustředil na převážně původní dobrodružnou četbu. Pod pseudonymy zde publikovali Zdeněk Dvořák (pseud. Edgard Warner), Vladimír Jirousek (pseud. Julien Bates) a Vladimír Loula (pseud. Alan Lowell), pod svým jménem František Běhounek a několika reedicemi i novými tituly Eduard Fiker (jeho chystaný román Ohnivá maska již nevyšel). Svému synovci Vojtěchu Šmídovi mladšímu vydal Václav Naňka básnickou sbírku, věnovanou popravenému otci. Pokusem o novou orientaci nakladatelství mohl být překlad klasického čínského románu Čin-Ping-Mai čili Půvabné ženy. – Kmenovým výtvarníkem nakladatelství se po válce stal Václav Junek, který v něm vydal i dvě leporela.

Dokumentace: Lexikon dobrodružné literatury 8, Nakladatelé K–Z (2016), s. 51–54.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 27.05.2024 18:37

N