Anna Běhounková

Nakladatelství přeložené beletrie v Praze

Působnost 1927–1928

Nakladatelství vlastních překladů založila a krátce vedla Anna Běhounková (* 1897 Holešovice, dnes Praha-Holešovice, † ? ?). Pocházela z chudé rodiny dělníka na vodních stavbách, byla starší sestrou radiologa a spisovatele Františka Běhounka (* 1898, † 1973). Po absolvování jednotřídní obchodní školy pracovala v kanceláři, později se naučila několika jazykům a stala se učitelkou řečí. 1926 zřejmě neuspěla s žádostí o nakladatelskou koncesi, přesto 1927–1928 vydala vlastním nákladem své překlady, které svěřila do hlavní komise (distribuce) pražskému nakladatelství Mars. Po ztroskotání vzducholodi Italia, s níž se 1928 se její bratr František zúčastnil výzkumného letu na severní pól, odcestovala za finanční podpory továrníka Tomáše Bati přes Norsko na Špicberky, kde chystala záchrannou výpravu. O své cestě informovala v dopisech deníku České slovo, s bratrem se setkala po záchraně skupiny trosečníků sovětským ledoborcem Krasin v červenci 1928. Téhož roku pravděpodobně zprostředkovala vydání jeho knihy o polární výpravě v nakladatelství Mars (František Běhounek: Trosečníkem na kře ledové, prosinec 1928). 1930 se provdala za policejního radu Františka Khodla, v 50. letech 20. století pracovala jako úřednice.

Vyšly cca 2 tituly. – Svůj překlad dokumentární prózy o „mnichu-zločinci“ Grigoriji Rasputinovi z angličtiny (autor William Le Queux) zadala Anna Běhounková nejprve nakladatelství Veritas (1. vydání 1925), sama pak 1927–1928 vydala jeho 2.– 4. vydání. 1928 pokračovala úplným vydáním Dekameronu Govanniho Boccaccia, který přeložila pravděpodobně z francouzštiny. Její publikace začlenil do své nabídky beletrie „knižní dům“ Mars, jehož nákladem pak 1929 vyšlo i 5. vydání Rasputina. – Barevné obálky obou titulů navrhl Václav Čutta, Dekameron doprovodily ilustrace podle rytin holandského výtvarníka Romaina (Romeyna) de Hoogha. Tisk zajistily firmy Josef Mazur a Fr. Ziegner, štočky k ilustracím dodal Jan Štenc.

Literatura a prameny: František Běhounek: Vzpomínky a archivní dokumenty (red. Emilie Těšínská, 1998), s. 48; Petr Sládeček: Zkáza vzducholodi Italia a česká společnost, in „Od snů k realitě“ (2019), s. 119–148.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 17.04.2022 18:21