S. Bensinger

Zakladatel firmy Sigmund Bensinger (v Česku se psal Zikmund) (* 1825 Mannheim, Německo, † 1896 Abbazia, dnes Opatija, Chorvatsko) se vyučil a pracoval v knihkupectví a nakladatelství J. Bensheimer v Mannheimu, od 1856 byl zaměstnán u Josefa Schalka v Praze. V listopadu 1861 otevřel v Praze na koncesi z téhož roku vlastní knihkupectví a nakladatelství a 1875 je rozšířil do Vídně, kde později žil. V 80. letech 19. století uváděl jako místo vydání své vícejazyčné produkce, rozšiřované v různých místech rakousko-uherské monarchie (vydával často shodné tituly v češtině, němčině, maďarštině a polštině), i Lipsko, kde byl jeho komisionářem G. E. Schulze. Těžiště produkce nakladatelství bylo v tzv. krvavých románech (dobrodružném čtivu s komplikovanými zápletkami v romantických kulisách) a románech z prostředí vysoké politiky, panovnických rodů, šlechty, církevních kruhů i světa zločinu. Kromě anonymních děl a zjevných pseudonymů byli jeho kmenovými autory Georg F. Born (vl. jm. Carl Georg Füllborn), Ernest Capendu, E. A. König, Louise Mühlbachová (vl. jm. Klara Mundtová) a Arthur Storch. Objemná, často vícesvazková díla vycházela postupně v sešitech, jejichž odběratele získávali agenti-kolportéři obratnou agitací a nabídkami prémií (zpravidla reprodukcemi obrazů s náboženskou a historickou tematikou) zejména v dělnickém a venkovském prostředí. Charakter Bensingerovy produkce i jeho distribuční metody vyvolávaly ostré kritické reakce osvětových a knihkupeckých kruhů. Do češtiny překládal pro nakladatele zejména Václav F. Bambas, který se snad podílel i na úpravách i autorství některých anonymních děl. V 80. letech doplnil českou knižní produkci nakladatelství lidový časopis Domácí přítel (1881-1884, red. František Göbl Kopidlantský), který zdařile kombinoval původní i přeloženou beletrii s popularizačními články z různých oborů. V německé produkci vystihl Bensinger obratně reprezentační potřeby měšťanstva, pro jehož salony uspořádal všestranný literát Heinrich Laube tzv. „prachtausgabe" - okázale vypravené a líbivě ilustrované soubory spisů několika výrazných představitelů německé literatury (Heinrich Heine, Karl Theodor Körner, Nikolaus Lenau, Gotthold Ephraim Lessing). - Pražský závod vedla po nakladatelově smrti vdova Hermina Bensingerová prostřednictvím obchodvedoucího Jaroslava Petrovce do 1900, kdy jej od ní koupil a na své jméno převedl knihkupec a nakladatel Josef Springer.