Josef Birnbaum

Josef Birnbaum (* 1886 Brtnice, † 1962 Brtnice) se vyučil knihařem v Jihlavě a po praxi ve Vídni zřídil 1909 v rodišti knihařství, k němuž připojil papírnictví a od 1914 i knihkupectví. Po návratu z 1. světové války (na ruské frontě byl raněn s trvalými následky) se zapojil do veřejného života a působil v samosprávě za lidovou stranu, několik let i jako starosta Brtnice. 1923 rozšířil činnost o nakladatelství. Již od 30. let však intenzita jeho nakladatelské produkce slábla a po několikaleté přestávce definitivně skončila 1947. Knihkupectví i knihařství likvidovalo 1949 a Josef Birnbaum pracoval do 1960 jako vedoucí papírnictví Jednota.

Vyšlo cca 210 titulů. – V kmenové edici Lidové divadlo (1923–1938), zaměřené na katolické ochotnické spolky, vydával převážně původní veselohry, operety, mravoučné a náboženské hry a folklorní i žánrové výjevy z venkovského života (mj. Josef Beran, Jiřina Dvorecká, Jan Filip pod pseud. Václav Maria Vlček, Jindřiška Janečková, Jaromír Kolibřík-Puljanovič, Alois Stanislav Novák, Jaroslav Streit, Hela Švehlová, Jindřich Veselovský, Julie Vlasáková), k nimž připojil i překlady světové klasiky (Carlo Goldoni, Miguel de Cervantes y Saavedra, George Sand). Produkci doplňovaly romány Felixe Háje (i ve slovenštině), pohádky (Anna Simerská), mravoučné prózy (mj. v pokusu o překladovou edici Roj, 1924–1930) a přeložené katolické výchovné příručky pro snoubence (Hardy Schilgen, Jan Urban). Regionální význam přesáhly překlady próz slovinského kněze Frana Ksavera Meška (se studií Josefa Páty) a tituly soudobé i klasické ruské dramatické i prozaické tvorby (mj. Leonid Andrejev, Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko, Maxim Gorkij, Nikolaj Semjonovič Leskov, Alexej Nikolajevič Tolstoj), které pro nakladatelství přeložil v Brtnici usedlý bývalý zajatý voják Michail Petrovič Inževatkin (1926 se vystěhoval do SSSR, kde později zahynul jako oběť represí). Regionální vlastivědu představil Alois Karel Hoffmann monografií Městys Brtnice na Moravě. Jen krátce vycházel časopis Vlastenec (1924) i kalendář Křesťanský sociál (na rok 1925, 1926). Ve 30. letech se Birnbaum podílel na edičních aktivitách jednoho z autorů nakladatelství, militantního katolického básníka, dramatika a organizátora ochotnického divadla, profesora náboženství a esperantisty Jana Filipa. 1936–1938 vydal dva z pěti svazků básnické edice Nová lyra, kterou Filip redigoval, a 1937–1939 byl zodpovědným redaktorem, expedientem a zřejmě i nakladatelem Filipova časopisu pro katolické ochotnické soubory Katolické jeviště. Po 2. světové válce rovněž nakladatelsky zajistil jediný svazek polobibliofilské „sbírky poezie" Stylos (1947, red. František Klein; autoři Ladislav David a Lída Nusková), distribuované z Prahy. – Na tisku publikací se podílely zejména menší tiskárny ve venkovských městech (Bohumil Živec v Bohušovicích nad Ohří, Viktor Dvořáček v Moravských Budějovicích, B. Zapletal v Polné, Robert Veselý ve Strážnici, J. F. Kubeš v Třebíči, Jan Mucha ve Velkém Meziříčí, T. Gajda ve Veselí nad Moravou, Jan Toman ve Žďáru nad Sázavou aj.).