Theodor Böhm

Theodor (Bohdan) Böhm (* 1829 Náchod, † 1912 Nové Město nad Metují) pracoval v pisárně českoskalické přádelny, soukromě se vzdělával a krátce studoval v Praze na technice. 1851 byl povolán otcem, aby v Novém Městě nad Metují řídil nově zakoupenou malou kamenotiskárnu pro tisk úředních oběžníků (cirkulářů). Rozšířil její provoz a 1855 ji převzal do svého majetku. Od 1856 tiskl i barevnou litografii, 1861 závod přenesl do nově vybudovaných prostor, 1870 připojil k litografii knihtiskárnu, později i knihařství, a celý závod průběžně modernizoval. Podnikal i v jiných oborech, angažoval se v rozvoji dopravy, hospodářství a školství na Novoměstsku, zakládal hasičský sbor, vstoupil do politického života a několikrát (poprvé 1873) byl zvolen starostou Nového Města nad Metují. Zvelebil lázeňské místo Rezek, kde si postavil vilu, spolu se spisovatelem J. K. Hrašem působil v okrašlovacím spolku. Tiskařův syn Jindřich Böhm (* 1879 Nové Město nad Metují, † 1914 asi Nové Město nad Metují) převzal po otcově smrti řízení závodu, zemřel však ve věku 35 let „za záhadných okolností" na prudkou otravu. Podnik zdědila vdova Jiřina Böhmová (roz. Nedomová; * 1882 Praha-Libeň, † 1945 Nové Město nad Metují), která se po 1. světové válce provdala za literárního a hudebního kritika družiny Moderní revue lékaře Kamila Fialu, s nímž se však rozvedla (později se jmenovala Gombaská). Výroba podniku se zaměřila zejména na nástěnné kalendáře, obaly na potravinářské výrobky a plakáty s dlouhodobějším uplatněním, nakladatelská činnost již nepokračovala. V zahradním altánu tiskárny bydlel 1936–1938 spisovatel Jaromír John. 1946 se podnik, který jeho majitelka po květnu 1945 odevzdala zaměstnancům, transformoval na družstvo Obal. Přesto byl 1948 znárodněn a připojen ke grafickým závodům Josef Doležal v Červeném Kostelci, s nimiž se později stal součástí národního podniku Severografia. Zanikl po privatizaci v 90. letech 20. století.

Vyšlo cca 140 titulů. – První zjištěnou publikací nakladatelství (knihy vycházely s označením Bohdan Böhm nebo Theodor Böhm, později i Th. Böhm) jsou Povídky našeho lidu Jana K. Hraše (1869–1871). Nejprve též nakladatelsky, pak jen jako tiskař se Böhm podílel na souboru regionálních příspěvků Josefa Jodase Památky z Nového Města n. M. (1878–1886). Osou jeho nakladatelské činnosti byla Obrázková knihovna pro mládež českoslovanskou (1883–1890, od 1885 jako Obrázková knihovna pro mládež, red. Stanislav Řehák). Přinášela verše, prózy i populárně-naučnou literaturu, zejména vlastivědnou a přírodovědnou, soustředivši autorsky (František J. Andrlík, František Bauer, Kliment Čermák, Ludmila Grossmannová Brodská, Jan Havelka, Jan Karel Hraše, František Hrnčíř, Čeněk Kalandra, František Kretz, Matouš Václavek, Jan Milota, Jan Nečas, K. J. Pleskač, Karel V. Rais, Stanislav Řehák Kamenický, Václav Špaček, Čeněk Tonder, Karel V. Tuček, Josef Zařičanský, Antonín Josef Zavadil aj.) a s využitím technického potenciálu tiskárny i ilustrátorsky (Věnceslav Černý, Jan Dobeš, Felix Jenewein, Antonín König, Karel Krejčík, Gustav Jaroslav Schulz, Karel Ladislav Thuma, Emil Zillich) reprezentativní výběr tehdejší slovesné i výtvarné tvorby pro mládež. Do drobné edice Loutkové hry − výbor nejlepších her loutkových (1888) přispěli Karel O. Hubálek, Josef Kobrle, Josefa Kunstová, Josef Soukal, Karel V. Tuček a Jan Tykač. 1883−1887 nakladatelství dokončilo (sešity 6 a 7) cyklus kázání Františka M. Bartoše (prvých 5 sešitů vyšlo 1874−1876 nákadem firmy V. Steinhauser v Plzni). Mimo edice dále vydalo divadelní hry pro mládež (J. K. Hraše, Hugo T. Kolisko), studentské kalendáře (red. F. J. Andrlík), odborné publikace o tkalcovství, regionální tisky (mj. průvodce po Adršpašských skalách v němčině), pohlednice a menší obrazová alba. − Do měsíčníku Lovecká besídka (8 ročníků vycházelo od srpna 1894 do července 1902) soustředil jeho redaktor Emil Musil-Daňkovský zejména původní i přeloženou beletrii s loveckou a přírodní tematikou, doplněnou o popularizační přírodovědné stati, záznamy loveckých příhod a drobné zajímavosti. − Ke knižní nakladatelské produkci se firma vrátila až 1909 třemi dramatizacemi slovenských politických aktualit od Ferdinanda Dúbravského (pseud. St. F. Martinov) ve slovenštině.

Jindřich Böhm ještě za otcova života krátce působil jako samostatný nakladatel pod svým jménem. 1903–1904 vydal v překladu Josefa Doležala cyklus německých beletrizovaných diskusí k pohlavní otázce (Vera, vl. Betty Krisová, Kristine Thalerová, Gerda Schmidt-Hansenová, Felix Ebner aj.) a divadelní hru ze současnosti (Zdeněk Záhoř).