Josef Brousek

Josef Brousek (* 1882 Velké Přítočno u Kladna, † 1949 Kladno) vychodil měšťanskou školu v Unhošti, kde se  vyučil knihařem u Emanuela Hofbauera. Své znalosti doplnil v kurzech Ústavu pro zvelebování živností v Praze, pracoval v knihařských dílnách v Kladně, ve Slaném a v Praze. 1909 zřídil vlastní knihařství v Unhošti a dále prohluboval své vzdělání. Později sám pořádal knihařské kurzy v různých městech, publikoval v odborném tisku a napsal příručku Mramorování na vodě. Jako knihař proslul dokonale řemeslně zpracovanými vazbami podle vlastních návrhů, návrhů kladenského výtvarníka Stanislava Kulhánka a svého bratra malíře a restaurátora Karla Brouska. Spolupracoval s kladenským nakladatelem Jaroslavem Šnajdrem, jemuž vázal přednostní výtisky některých titulů, pracoval pro renomovaná pražská nakladatelství (nakladatelské vazby) a pro knihovnu T. G. Masaryka v Lánech. Vytvořil řadu pamětních adres. – Byl spoluzakladatelem Spolku sběratelů a přátel exlibris, svou sbírku exlibris později rozdal.

Vyšlo cca 11 titulů. – Na okraj knihařské tvorby Brousek podle vlastní grafické osnovy vysázel, na upraveném knihařském lisu vytiskl (zpravidla po jedné straně), svázal a pro přátele vydal 11 soukromých tisků (1922–1947; za německé okupace je antedatoval vročením 1938), převážnou většinu v nákladu 53 výtisků. Kromě své odborné práce Mramorování na vodě (jediná vyšla ve dvou odlišných vydáních a ve vyšším nákladu) vydal prózy Františka Springera, Kytici Karla Jaromíra Erbena,  drobné práce starších českých autorů  (Bedřich Peška, Václav Beneš Třebízský, Jan Pravoslav Koubek, J. L. Černý) a Velikonoční poselství Edvarda Beneše. Na výzdobě tisků spolupracoval zejména Stanislav Kulhánek, dále Karel Brousek, František Horký a František X. Langr. Pro širší veřejnost vydal 1930 ve vysokém nákladu, leč bez očekávaného obchodního úspěchu, tzv. Rodinnou kroniku (knihu pro rukopisné zápisky důležitých rodinných dat a událostí) s výzdobou a ve vazbě podle návrhu Karla Brouska; frontispis nakreslil Bohumil Lonek.