Bibliofil

Edici Bibliofil vydávali od 1916 do 1918 medik Karel Dvořák a studenti architektury Josef (též Jožka, Josef Ot., J. O.) Matička a K. Latzel (uváděn i chybně Zatzel). Iniciátorem projektu byl pravděpodobně Josef Matička (* 1893 Tejnka u Prahy, dnes Praha-Břevnov, † 1976 Litomyšl), syn sazeče v tiskárnách F. Šimáček a Unie. Po maturitě a neúspěšném studiu na Akademii výtvarných umění a Uměleckoprůmyslové škole vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze (absolvoval 1923). Celoživotně trpěl vleklými zdravotními potížemi, v oboru se neuplatnil a od 1930 se za podpory své manželky Anny Matičkové věnoval pouze malířství. Koncem 1918 navázali Josef Matička a Karel Dvořák na společnou edici Bibliofil již odděleně, ale zřejmě ve vzájemné shodě, několika dalšími bibliofiliemi.

Celkem vyšlo cca 14 titulů. – Edice Bibliofil (1916–1918) se zaměřila na autory 19. století. Karel Dvořák shromáždil do 2 svazků básně, písně a znělky Karla Hynka Máchy v původní pravopisné podobě (chystaný Máj s výzdobou V. H. Brunnera nevyšel) a přeložil básně Nikolause Lenaua s cikánskou tematikou. Edici doplnily básnická sbírka Vítězslava Hálka a román Karla Sabiny. – Josef Matička vydal koncem 1918 pohotově politické deklarace, předcházející obnovení státní samostatnosti, a po jednosvazkové reedici Máchovy veršové tvorby zařadil mimo dosavadní program orientální legendu (Vicente Blasco Ibánez). Jeho manželka Anna Matičková rozšířila rodinnou nakladatelskou aktivitu o edici Pêle-mêle (1924), v níž však vyšla jen loutková hra Johannes doktor Faust s doslovem Jindřicha Veselého. Josef Matička pak uzavřel své nakladatelské působení sborníkem příspěvků k 5. výročí smrti sochaře Jana Štursy v redakci Miloše Jirka (1930). Poslední tituly vyšly v Praze na Letné. – Karel Dvořák se v převratových dnech 1918 přihlásil k česko-slovenské vzájemnosti obrozeneckými verši Václava Svatopluka Štulce. V intencích profilu zaniklé edice k nim 1919 přiřadil Lužické prostonárodní písně s doslovem F. L. Čelakovského a Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Již jako vystudovaný lékař 1922 vydal s Klubem československých turistů průvodce Bratislavou a mapu Vysokých Tater.

Na grafické úpravě a výzdobě publikací se podíleli Josef Matička, Jožka (Josef) Josef Baruch, A. V. Hrska, Method Kaláb, Alois Chvála, Jaroslav Benda a Stanislav Kulhánek. Náklad číslovaných bibliofilií se pohyboval mezi 100–550 výtisky, část přednostních výtisků do nakladatelských vazeb (převážně papírových) vázal zprvu Ludvík Bradáč, kterého později nahradili Antonín Malík, Antonín Jelínek, Josef Brousek a Antonín Tvrdý. Tisk zajistily pražské firmy Grafia, Politika, J. Skalák a spol., Průmyslová tiskárna, Th. Venta a Dr. Ed. Grégr a syn.