Čeněk Beran

Čeněk Beran(* 1905 Podgórze, dnes Krakov-Podgórze, Polsko, † 1942 Brno) se vyučil knihkupcem u olomoucké firmy R. Promberger, zaměstnán byl u Prombergera a u pražské firmy Fr. Švejda. Během pražského působení otevřel v Olomouci papírnictví a 1929 k němu připojil knihkupectví. Účastnil se olomouckého kulturního života, zejména jako divadelní ochotník a funkcionář Klubu přátel umění a Skupiny olomouckých výtvarníků. 1931 rozvinul nakladatelskou činnost, zaměřenou na tvorbu mladých moravských literátů, v níž pokračoval do 1937. Od 1934 do konce svého nakladatelského působení byl členem Klubu nakladatelů Kmen. V březnu 1942 byl zatčen pro odbojovou činnost a za heydrichiády popraven v brněnských Kounicových kolejích. Dosazený německý zmocněnec Friedrich Grosse nařízenou likvidaci firmy neprovedl a 1945 převzala knihkupectví vdova Aloisie (Lola) Beranová (roz. Frgalová; * 1910 Troubky u Přerova, † 1986 ?). Ta se 1949 vzdala koncese ve prospěch družstva Dílo přátel umění a knihy, obchod však získal n. p. Kniha, který jej vzápětí zrušil.

Vyšlo cca 40 titulů. – Program nakladatelství, zprvu zřejmě pod vlivem bibliofila a překladatele O. F. Bablera, formoval zejména básník, hudebník a kulturní publicista Stanislav Vrbík, a to jak redakční spoluprací, tak vlastní literární tvorbou pod pseudonymem Jindřich Maria Slavík. Na kmenovou edici Plamen (1931–1937), do níž Vrbík po Bablerově překladu Williama Blaka zařadil původní tvorbu (mj. Zdeněk Bár, Jaroslav Nečas, František Nechvátal, Josef Ošmera, Otakar Urbánek, Jaroslav Zatloukal a J. M. Slavík) navázala Samota (1936) s verši Marie Glabazňové a Viléma Nezbedy. Od Bablera převzal Beran 2. svazkem edici Svítání (1931; autor Oldřich Preč), v níž však dále nepokračoval. Současnou prózu mimo edice (přispěl zejména hanácký spisovatel Josef Koudelák, dále František Hampl a Slávka Kautmanová) doplnily cestopisné eseje (František Kožík), regionálně zakotvené monografie (Bedřich Slavík a Rajmund Habřina) i národohospodářské stati (Bohuslav Glos). Jako součást své produkce distribuoval Beran i knihy, které Vrbík vydával vlastním nákladem. – Většinu titulů graficky upravil a vyzdobil nakladatelův bratr, malíř a organizátor olomouckého výtvarnictví Aljo Beran, na podobě publikací se dále podíleli František Bílkovský, Karel Homola, Mikuláš Galanda a Rudolf Michalík. Kvalitní tisk zajišťovaly převážně moravské firmy Václav Horák v Prostějově, Jan Mucha ve Velkém Meziříčí, Společenské podniky v Přerově a Kryl a Scotti v Novém Jičíně