J. F. Buček

Josef Buček (* 1870 Bzová u Bojkovic, † 1951 Prostějov) se vyučil v prostějovském knihkupectví V. F. Pittner. Zaměstnán byl u firmy Emil Hallama, kterou 1897 převzal a od 1898 (po narození syna Františka) vedl pod názvem J. F. Buček. 1914–1920 provozoval knihkupeckou pobočku v Tovačově.

Vyšlo cca 80 titulů. – Nakladatelská činnost firmy, zahájená 1898 knihou Františka Václava Autraty Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století (1830–1870), vyvrcholila v 1. polovině 20. let 20. století s rozmachem prostějovského kulturního a společenského ruchu, jehož se Josef Buček i jeho syn František Buček, který 1923 převzal vedení knihkupectví, horlivě účastnili. Původní beletrií přispěli mj. Antonín Dokoupil (pseud. A. Kavoň), Josef Alois Horák, lékař-lidumil Ferdinand Karafiát, Filip Cyril Župka a zejména Ondřej Přikryl (verše v „hanáčtině"), regionální vlastivědou Jaroslav Mathon, Karel Pippich a Antonín Gottwald, hudebninami Vladimír Ambros, Vilém Steinman a František Picka (hanácká hymna Me sme me). Dvěma svazky (1924 a 1926) se firma podílela na pokusu několika moravských nakladatelství o Spisy Otakara Bystřiny. Ze slovinštiny (zejména Ivan Cankar) a ruštiny překládal Vojtěch Měrka, překlady (mj. Walter Hasenclever, Anton Novačan) vedle původní tvorby (lidové hry Josefa Jaroslava Křičenského) přinesla i edice Celovečerní divadelní hry (1920–1924). Učebnicím a odborným příručkám od místních pedagogů, které tvořily výraznou součást produkce, dominovaly rukodělné návody Bedřicha Brosmana, zejména v edicích Pracovna mládeže (1922–1923) a Junákova dílna (1923–1925). V edici Technické příručky (1924) publikoval Josef Hlaváček. Koncem 20. let firma nakladatelskou činnost utlumila a soustředila se na rozvoj knihkupectví. 1932 se stal společníkem závodu syn František Buček (* 1898 Prostějov, † 1976 Prostějov) a jeho název byl změněn na J. F. Buček a spol.