Kabátník a spol.

Bedřich Kabátník (* 1861 Nové Město nad Metují, † ? ?), údajně spolumajitel tiskárny v Jaroměři, získal na podzim 1892 koncesi k provozování živnosti knihtiskařské a litografické v Jičíně. Spolu s účetním Gustavem Schückem (* 1865 Zadní Střítež u Mladé Vožice, † ? ?) vytvořil společnost Kabátník a spol., která následujícího roku zahájila tiskařskou činnost. 1896 se přestěhovala do vlastní budovy a 1908 provoz dále rozšířila. Věnovala se převážně zakázkovému tiskařství (tiskla mj. regionální časopisy, akcidenční tisky a mapy) a vlastním nákladem vydávala jen zcela okrajově. Počátkem 10. let 20. století se ve snaze získat nezbytný provozovací kapitál značně zadlužila a v dubnu 1913 byl na její jmění i na majetek společníků uvalen konkurz. Kabátníkovi i Schückovi se odstěhovali z Jičína do Prahy, kde Kabátníkova manželka ukončila u svých příbuzných na Vinohradech život sebevraždou. Bedřich Kabátník nastoupil do Národních listů, kde vedl administraci. Později byl 16 let v nezjištěné vedoucí funkci v České grafické Unii, odkud odešel do důchodu. Gustav Schück zřejmě působil v jiném oboru jako obchodník. Přesnější údaje nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 12 titulů. – Nákladem tiskárny vycházela především Obrázková knižnice pro naši mládež (1901–1902, red. Stanislav Řehák Kamenický). Svým profilem i autorským okruhem (vesměs učitelé starší generace) konzervovala tradici neatraktivních didakticky zaměřených edic, vycházejících v různých nakladatelstvích už od konce 70. let 19. století. Zastoupeny byly verše (Antonín Kosina), cestopisné črty (Karel Černý), pohádky (Jan Milota), kratší prózy (Antonín Svoboda, Stanislav Řehák Kamenický), Čeněk Kalandra, Alois K. Hevera a Karel J. Zákoucký) i popisy dětských folklorních her (Matouš Václavek). Jediným výraznějším výtvarným prvkem edice byla unifikovaná barevná litografie na obálkách sešitů, rutinní vnitřní ilustrace (převážně Karel L. Thuma) trpěly nekvalitní reprodukcí. (2. ročník skomírající edice převzal od Kabátníka počátkem 1903 náchodský tiskař Josef Ryšavý, po dvou svazečcích však definitivně přestala vycházet.) Svým nákladem vydávala tiskárna Kabátník a spol. rovněž dva výukové časopisy francouzštiny,  které postupně redigovali jičínští pedagogové-francouzštináři. Na měsíčník Causeries françaises (1902–1909, red. a vyd. J. Š. Kubín), sestavený z komentovaných úryvků francouzských textů, bezprostředně navázal obdobně strukturovaný časopis Lectures françaises (1909–1913, red. Adolf Mikousek).