Ferdinand Horký

Ferdinand Horký (* 1904 Praha, † ? ?) se po měšťanské škole vyučil knihkupcem u pražské firmy A. Hynek (1920–1922 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu) a pak byl zaměstnán mj. v knihkupectvích E. Weinfurter a Josef Springer. V červenci 1932 koupil od Josefa France knihkupectví ISIS v Praze na Vyšehradě (původně firma Karel Šolc) a po získání knihkupecké a nakladatelské koncese v červnu 1933 je provozoval pod svým jménem. V říjnu 1941 byl zatčen, knihkupectví bylo policejně uzavřeno a majitelův majetek zabaven. Ferdinand Horký byl bez soudu vězněn v Praze a v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau. Do Prahy se vrátil v květnu 1945 a ještě v témže roce obnovil vlastní podnik na Vyšehradě, rozšířiv jej o nakladatelství. V červnu 1945 byl rovněž spolu s Ottem Vachuškou jmenován prozatímním národním správcem pražského německého knihkupectví a nakladatelství J. G. Calve. V lednu 1948 se stal v zastoupení Svazu osvobozených politických vězňů jediným národním správcem této firmy, která však byla v následujícím roce zlikvidována.

Celkem vyšlo cca 6 titulů. – Nakladatelsky se Ferdinand Horký uvedl 1945 vzpomínkovým svědectvím svého spoluvězně Karla Littlocha o koncentračním táboře Mauthausen (vyšlo ve 2 vydáních). Paleontolog Josef Augusta přispěl populárním výkladem o fantastických bytostech a dracích v pohádkách a starších přírodopisných publikacích (ve spolupráci s odborným publicistou Karlem Pejmlem) a reedicí učebnice paleontologie (s přírodovědcem Mauricem Remešem). Krátké nakladatelovo působení uzavřelo nové vydání dětské knížky Čeňka Sováka. Do výčtu produkce Ferdinanda Horkého lze pravděpodobně zahrnout i jediné 2 poválečné tituly, které vydala pod jeho národní správou firma J. G. Calve. V edici Apel (1946) vyšla jen vězeňská poezie Ilji Barta, spoluvydavatelem Almanachu Dachau s adresářem československých vězňů tohoto koncentračního tábora (redigoval jej Emanuel Faltus) byl Svaz osvobozených politických vězňů. – Na grafické úpravě publikací se podíleli mj. Karel Novák a Zdeněk Rossmann, na tisku pražské firmy Josef Čermák a Unie a národní správy původně německých tiskáren A. Diessner a syn ve Varnsdorfu a J. Steinbrener ve Vimperku.