Havel a Seifert

Nakladatelství založili v létě 1927 společníci Ladislav Havel a Viktor Seifert. Ladislav Havel (životopisné údaje nebyly zjištěny), podle tvrzení Bedřicha Kočího původně účetní jeho nakladatelství, byl od 1926 odpovědným redaktorem a pravděpodobně i tvůrcem koncepce zábavného časopisu Koule, který s podnázvem Obrázkové noviny pro mladé věkem i duchem vycházel od září do listopadu 1926 v nakladatelství B. Kočí a od prosince téhož roku v nakladatelství Šolc a Šimáček. Posledním číslem 1. ročníku v červnu 1927 Havel časopis opustil a v září 1927 se spolupracovníky Koule Ladislavem Vlodkem a Antonínem Burkou založil v novém nakladatelství Havel a Seifert čtrnáctideník obdobného profilu Kocour. Viktor Seifert (vl. jm. Vítězslav Otomar Seifert; * 1898 Třešt, † ? ?) absolvoval reálné gymnázium v Praze na Vinohradech (válečnou maturitu složil asi 1917). Vysokoškolská přírodovědná studia nedokončil, 1920–1922 byl redaktorem nakladatelství Sfinx (spoluzakladatel firmy Ladislav Janda byl jeho spolužákem na gymnáziu),1923–1924 tajemníkem nakladatelství Dr. J. Schubert (jako Viktor O. Seifert) a 1924–1927 redaktorem nakladatelství Šolc a Šimáček, kde mj. redigoval nakladatelský věstník Od nás (roč. 1, 1927, č. 1–4). Od 1919 překládal z latiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Po odchodu z nakladatelství Šolc a Šimáček ohlásili oba společníci pod firmou Vydavatelství Havel a Seifert program sešitových vydání překladové beletrie a zahájili nakladatelskou činnost. Zřejmě po upozornění pražského knihkupeckého grémia požádal Viktor Seifert na podzim 1927 o nakladatelskou a knihkupeckou koncesi, která mu však nebyla udělena. Nakladatelství pokračovalo bez koncese do 1928, kdy zadlužená firma, stíhaná exekucemi, přestala vyvíjet činnost.

Vyšlo cca 9 titulů. – Prvými tituly nakladatelství byly knížky jednoduchých receptů pro děti (Kuchařka pro panenky a Pečivo a cukroví na stoleček pro panenky) a čtrnáctideník Kocour s podnázvem Obrázkové noviny pro velké i malé děti (odp. red. Ladislav Havel, vyšlo jen 5 čísel od září do listopadu 1927). Propagační tisky nakladatelství současně nabídly subskripci přeložené oddechové četby (většinu titulů překládali sami nakladatelé) formou předplatného na týdenní sešity po 32 stranách. Kompletní úvodní svazky se podařilo dokončit v edicích Sborník světového humoru (1927, red. Viktor Seifert; Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera), Úžasné příběhy (1927; Frédéric Boutet: Poslední dobrodružství a jiné podivné příběhy), Sborník dobrodružných románů (1927; James Fenimore Cooper: Rudý kořistník), Kriminální romány (1927; Karolyn Wellsová: Muž, jenž propadl zemí) a Klasikové erotiky (1928; Staroitalské milostné příběhy). Zkompletované svazky byly v prodeji brožované nebo v individuálních nakladatelských vazbách. Další avizované tituly nebyly zjištěny (firma neodevzdávala povinné výtisky konzervačním knihovnám), pravděpodobně však byly vytištěny přinejmenším jejich první ukázkové sešity. V edici Klasikové světové literatury měl vyjít Vsevolod Vladimirovič Krestovskij (Petrohradské brlohy), v edici Sborník historických románů Petr Nikolajevič Krasnov (Hrdinové 1812), ohlášen byl i 1. svazek souboru Romány F. W. Madera (El-Dorado). Mimo program sešitových vydání vyšla autorská dramatizace skandálního románu Victora Margueritta Garsonka jako jediný svazek edice Divadelní knihovna (1927). – Hlavním výtvarným spolupracovníkem nakladatelství byl kreslíř a reklamní grafik Josef Vodrážka. Dalším ilustrátorem byl Emanuel Frinta, chystané svazky měli ilustrovat Rudolf Adámek a Jiří Wowk. Doložené tituly tiskly pražské firmy Jar. Hencl (Gutenberg), A. Haase, Fr. Ziegner a Max Forejt.