Jaroslav Spousta

Jaroslav Spousta (* 1907 Lomnice nad Lužnicí, † ? ?) se vyučil 1926 knihkupcem u firmy Alois Čtvrtečka ve Veselí nad Lužnicí, pak byl zaměstnán krátce v Litoměřicích, později u pražských firem F. Topič a E. Beaufort. Od 1943 vedl nakladatelství Ústavu lidské práce v Praze, 1946 získal nakladatelskou koncesi a do 1949 řídil vlastní nakladatelství. 1953–1968 byl vedoucím redaktorem měsíčníku Československá fotografie, v 2. polovině 50. let redaktorem fotografických publikací v nakladatelství Orbis (doložena knihovnička Fotorádce, 1959–1961).

Vyšlo cca 40 titulů. – V pookupační vypjatě protiněmecké atmosféře Spousta rozvinul edice fotografických příruček od českých autorů (napsali je Jan Beran, Ferdinand Bučina, Karel Hermann, Miloslav Hlaváč, Jaroslav Pacovský, Karel Maria Paspa, Josef Šebesta, Rudolf Skopec, Bohumil Šťastný, Vladimír Tolman a Jaroslav Valenta) a pohotově tak nabídl náhradu za obdobné starší tituly převážně německé provenience z nakladatelství E. Beaufort (>LČL 1, s. 164–166). Knihovna praktické fotografie (1946–1948, red. Rudolf Skopec) přinesla v řadě A základní informace o technice fotografování a zpracování fotografií, v řadě B se k některým tématům vrátila podrobnějšími kompendii. Knihovna fotografa amatéra (1947–1949, red. Václav Nový) se věnovala jednotlivým fotografickým žánrům a oborům, v edici Nové cesty fotografie (1946–1948, red. Karel Hermann) vycházely technologické fotografické příručky od Přemysla Koblice. Edice Domov a svět ve fotografii (1948, red. František Dvořák), určená širšímu publiku, přinesla jen svazek fotografií a veršů o Praze. Nerozvinuly se ani další edice, které měly rozšířit ediční program nakladatelství. V edici Hospodářský pokrok (1947, red. František Schrogl) vyšel jen příspěvek jejího redaktora (tehdy se psal Šrogl) k racionalizaci organizace práce, v „knižnici nového poznání starých pravd" Arkona (1947, red. Eduard Maška) jen besteller anglického psychiatra, hypnotizéra a vykladače okultismu Alexandera Cannona Neviditelný vliv. 1948 vyšla na poslední chvíli mimo edice ještě učebnice grafologie Viléma Schönfelda s předmluvou Pavla Eisnera. (Knihy s tematikou okultismu a grafologie byly vzápětí vyřazeny z prodeje i z knihoven.) Nerealizovala se připravovaná edice řemeslnických příruček Mistr svého oboru ani edice filmových libret Filmová knihovna. Beletrii zastoupila jen druhá vydání detektivek a románu Jaroslava Janovského; na jeho chystané knížky pro děti už rovněž nedošlo. – Unifikovanou kreslenou obálku Knihovny praktické fotografie, kterou navrhl Adolf Stehno, později vystřídaly přiléhavější fotografické a fotomontážní obálky s přisazeným či kresleným písmem podle návrhu Bohumila Šťastného a jejich varianty od Josefa Zemana. Jednotné kreslené obálky edice Nové cesty fotografie i individuální obálky na romány Jaroslava Janovského navrhla Božena Trnková.