K. Simon

Zakladatel firmy Karel Simon (* 1855 asi Praha, † 1912 Příbram) se vyučil knihkupcem u pražské firmy Jaroslav Pospíšil, kde navázal celoživotní přátelství se svým tehdejším kolegou Ignátem Herrmannem. 1872–1881 byl zaměstnán v nakladatelství J. Otto a po neúspěšném pokusu o získání koncese pro Prahu se v létě 1881 osamostatnil v Příbrami (koncese v srpnu 1881), kde vybudoval jedno z nejvýznamnějších mimopražských sortimentních knihkupectví. Od mládí se angažoval v profesním životě; v Praze byl členem Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních, po osamostatnění prosazoval zájmy mimopražských knihkupců jako spoluzakladatel Spolku českých knihkupců na venkově (1887–1895), později jako předseda Jednoty českých knihkupců (1903–1911) a po jejím zániku i jako funkcionář Spolku českých knihkupců a nakladatelů. Po smrti Karla Simona (zemřel náhle na srdeční infarkt) vedla zprvu závod vdovským právem manželka Františka (Fan) Simonová († 1917), později dcera Marie Simonová, od 1919 jako majitelka firmy. V květnu 1925 podnik pronajala Václavu Marešovi, který jej 1936 koupil a převedl na své jméno. Syn zedníka Václav Mareš (* 1891 Hluboš u Příbrami, † 1954 Praha) absolvoval 3 třídy měšťanky a pokračovací školu. V příbramském knihkupectví K. Simon se vyučil 1906–1910 a pak v něm pracoval do 1914, kdy byl povolán do armády. Za 1. světové války byl vězněn pro pobuřování v pevnosti Brest Litevskij, po návratu 1918 pokračoval do 1921 v Příbrami, pak byl krátce zaměstnán u Edvarda Fastra v Lounech a 4 roky u J. Otty v Praze. Od 1925 vedl pronajatý příbramský závod pod firmou K. Simon, nájemce V. Mareš, po získání knihkupecké koncese 1936 pod firmou Václav Mareš. Byl funkcionářem středočeského knihkupeckého grémia. V březnu 1943 byl zatčen za protiněmeckou činnost a vězněn v Táboře, v Terezíně a v koncentračních táborech Osvětim, Buchenwald a Harzungen. V dubnu 1945 uprchl z pochodu smrti a v červnu téhož roku se vrátil do Příbrami.

Celkem vyšlo cca 9 titulů. – Těžiště působení firmy bylo vždy v knihkupectví, skromná nakladatelská produkce se zaměřila výlučně na regionální tisky. Karel Simon vydal jen průvodce Příbramí a okolím (Josef Hrabák, Ladislav Malý) a pohlednice Příbramska, do generální komise (distribuce) převzal mj. verše Quido Marii Vyskočila (rodiny Karla Simona a Vyskočilova otce se přátelily). Nájemce firmy Václav Mareš připojil prvotinu talentovaného literáta Fráni Kučery, hornické prózy Quido Marii Vyskočila a první knížky veršů a próz učitele a vlastivědného pracovníka Josefa Biskupa. Pod svým jménem vydal Mareš pravděpodobně jen úspěšnou hudebninu příbramského skladatele a pedagoga Františka Forsta Hornické písně (1940–1945 4 vydání). – Na výzdobě knih spolupracovali s regionem spjatí výtvarníci Václav Šára a Karel Hojden, většinu titulů vytiskla příbramská tiskárna Ferd. Pelz, později Ant. Pelz.