Jaroslav Svoboda

Jaroslav Svoboda (* 1903 Třebíč, † 1986 Jindřichův Hradec) se pravděpodobně vyučil tiskařem v rodné Třebíči, kde se též zapojil do dělnického tělovýchovného hnutí. Zaměstnán byl zprvu v jindřichohradecké výrobně razítek svého bratra Františka Svobody. 1927 získal přes odpor jihočeského tiskařského grémia knihtiskařskou koncesi a v červnu téhož roku zřídil v Jindřichově Hradci knihtiskárnu. Od března 1931 vydával nestranický týdeník Zájmy Českomoravské vysočiny (odpovědným redaktorem byl vlastivědný pracovník Vilém Martínek, od června 1939 Jaroslav Svoboda; časopis byl zastaven v květnu 1941 20. číslem 11. ročníku), kolem kterého soustředil okruh spolupracovníků z regionálních publicistů i beletristů. 1950 byla firma zestátněna a pokračovala jako jindřichohradecký závod národního podniku Jihočeské tiskárny v Českých Budějovicích. Jaroslav Svoboda v ní dále pracoval do 1975 a ještě v důchodu působil jako tělovýchovný funkcionář.

Vyšlo cca 55 titulů. – Nakladatelství Jaroslav Svoboda při knihtiskárně zahájilo divadelní hrou (Nora Hausková pod pseud. A. Žalanský) a adresářem Jindřichohradecka 1929 (sestavil nakladatel za spolupráce jindřichohradeckých pedagogů). Od 1931 do 1941 těžil program knižní produkce především z textů, otiskovaných předtím na pokračování v Zájmech Českomoravské vysočiny ve formě přílohy nebo zalomených do stránek čísel. S využitím sazby časopisu tak knižně vyšly prózy „moravské autorky“ (zřejmě učitelky, další údaje nebyly zjištěny) J. Kaprálové, povídky Jaroslava Hamerského (vl. jm. Jaroslava Krátkého), dobrodružný román Fr. St. Humla Čerchovského, dále dějiny ochotnického divadla v Kardašově Řečici (Jan Hlávka), válečné vzpomínky (Jan Kočvara) a vlastivědné stati (František Zátka, Jan Muk, Tomáš Zapletal). Zpravidla jako zvláštní otisky z časopisu Zprávy Českomoravské vysočiny vycházely příležitostné sborníčky k výročí nebo úmrtí jihočeských osobností (mj. pedagoga Ferdinanda Hoffmeistra, archiváře Františka Teplého, spisovatele Ferdinanda Strejčka), pamětní tisky uspořádalo nakladatelství rovněž k úmrtí T. G. Masaryka a k návštěvě Edvarda Beneše v jižních Čechách. Jedinou samostatnou edici nakladatelství Svobodova loutková knihovna (1937) naplnil sérií her pro loutky úředník pražského magistrátu na odpočinku Jan Foršt (pseud. Jan Josef Nežárecký), jemuž mimo edici vyšla ještě náboženská hra podle J. B. Estrada. Výtvarné umění představilo nakladatelství albem dřevorytů Jindřichova Hradce od Karla Formánka s úvodem pedagoga Milana Gantnera (1934). Program doplnili herečka Růžena Pohorská divadelní hrou, Ferdinand Strejček objevným výborem z textů obrozeneckého publicisty Václava Filípka, pedagogové Gustav Erhart a Václav Mostecký odbornými studiemi i středoškolskými učebnicemi a lesnický odborník Josef Šístek dřevařskými tabulkami. 1947 uzavřely nakladatelskou produkci knihtiskárny lovecké příběhy bývalého jindřichohradeckého starosty Viléma Rösche, zahynuvšího v koncentračním táboře. – Anonymní grafická úpravu publikací střídmě těžila z postupů moderní typografie, ojediněle přispěl k výzdobě profesionální umělec (Alois Moravec).