Otakar Sobek

Otakar Sobek (* 1876 Jindřichův Hradec, † 1951 Brno) se vyučil knihkupcem u firmy Emil Šolc v Telči a pracoval v knihkupectvích Josef Zajíček v Jičíně, Rudolf Storch a Fr. A. Urbánek v Praze, R. Promberger v Olomouci, Joža Barvič v Brně a Fr. Radoušek v Přerově. Na Moravě střídal zaměstnání se samostatným knihkupeckým působením. 1900 otevřel na koncesi z téhož roku knihkupectví v Hodoníně, které později převzal jako svou filiálku R. Promberger. 1910 získal novou koncesi pro Ivančice, kde spolu s přerovským obchodníkem obrazy Tomášem Ptáčkem vedl knihkupectví a rámařství Sobek a Ptáček do 1913, kdy je převzal Antonín Moravec. 1919 založil v Přerově nekoncesované československé nakladatelství Otakar Sobek a téhož roku je přenesl do Brna, kde zřídil na novou koncesi knihkupectví.

Celkem vyšlo cca 16 titulů. – 1901–1902 vyšly nákladem knihkupectví Otakar Sobek v Hodoníně 3 okrajové tituly (kapesní kalendář trhů na rok 1902, početní příručka a učebnice němčiny Jana Vostrého). 1919 vydal Sobek v Přerově z rukopisu protirakouské verše Karla Havlíčka Borovského a založil edici Sobkova sbírka dobré četby lidové (1919–1936, red. Karel Jaroslav Obrátil), do níž nejprve v Přerově, od 1920 v Brně soustředil pod shodným označením „čítanka“ výbory z prací T G. Masaryka, Aloise Jiráska, Františka Drtiny, Václava Beneše Třebízského, Jana Herbena, Petra Chelčického, Vítězslava Hálka a Edvarda Beneše, příspěvky o Janu Žižkovi (Žižkova čítanka) a výběr statí převážně k sociální problematice (Čítanka světové literatury). Pořadatel většiny čítanek Karel Jaroslav Obrátil navázal na obdobné publikace, které předtím uplatnil v přerovském nakladatelství Fr. Radoušek, Hálkovu čítanku uspořádal Josef Soukal, Třebízského a Herbenovu čítanku Karel Wolf Želichovský. Mimo edici vyšla jen básnická prvotina (Emil Dvořák) a dokumentace Masarykovy cesty na Moravu a Slovensko 1921 (sestavil K. J. Obrátil). – Na tisku se podílely především firmy E. Dobrovolný v Přerově, Štursa, Kraut a spol. a Polygrafie v Brně, První česká knihtiskárna v Kyjově, Hanácká knihtiskárna v Olomouci a Obchodnická tiskárna v Blansku.