Fr. Hoblík

Syn rolníka a kupce z Hobšovic u Slaného František Hoblík (* 1842 Hobšovice, † 1926 Pardubice) absolvoval v Praze 3 třídy německé reálky a Kheilovu obchodní školu. Později byl obchodvedoucím knihkupectví Jan H. Pospíšil v Hradci Králové a údajně pracoval též u karlínské firmy Mikuláš a Knapp. V květnu 1868 otevřel vlastní knihkupectví v Kolíně a 1870 k němu připojil filiálku v Poděbradech. Od 1869 do 1872 byl též společníkem kolínské knihtiskárny a litografie Sudek a Hoblík, založené z iniciativy a na koncesi vysloužilého poddůstojníka a tiskaře na hektografu Františka Sudka. 1872 rozšířil své působení do Pardubic, kde se svým mladším bratrem Václavem Hoblíkem a s dalšími společníky založil a řídil knihtiskárnu a nakladatelství Hoblík a spol. (později jako Hoblík & Bayer, F. & V. Hoblík a F. Hoblík). V Kolíně se u něho vyučil jeho nejmladší bratr Adolf Hoblík (* 1852 asi Hobšovice u Slaného, † 1930 Kolín), který pak 1872–1876 pracoval v poděbradském knihkupectví (údajně absolvoval též praxi v Paříži) a po návratu se v Kolíně stal obchodvedoucím. 1880 od bratra Františka, který se soustředil na pardubický poddnik, kolínské knihkupectví převzal a po 1885, kdy obdržel vlastní koncesi, změnil název firmy na Ad. Hoblík. 1896 se jeho společníkem stal Josef Kaška, jenž 1900 knihkupectví koupil a dále je vedl pod firmou J. Kaška. – Václav Hoblík převzal již 1874 filiálku kolínského knihkupectví v Poděbradech a osamostatnil ji pod firmou V. Hoblík.

Vyšlo cca 8 titulů. – Skromná produkce firmy Fr. Hoblík nabídla lidový historický román (Carl Franz van der Velde), popis cukrovarnické technologie v němčině (J. V. Diviš), kalendář (zjištěn jen na rok 1877), evangelickou věrouku (György Szigszai), regionální historii (Josef Vávra), soudobou původní prózu (Emanuel Miřiovský) a školní učebnici (František Petržílek). Nástupnické knihkupectví Ad. Hoblík připojilo drobnou hudebninu (Norbert Kabát). – Souběžně s kolínskou produkcí rozvíjel František Hoblík intenzivnější nakladatelskou činnost v pardubické knihtiskárně, která též vytiskla převážnou většinu kolínských titulů.